Spalovna komunálních odpadů SAKO byla uvedena do provozu v roce 1984. Zařízení zůstalo v podstatě v nezměněné podobě v provozu až do roku 2008, kdy byla na základě rozhodnutí provozovatele zahájena komplexní obnova spalovny s cílem zlepšení enviromentálních a ekonomických parametrů provozu. Společnost SAKO na realizaci projektu získala částečnou dotaci z tzv. kohezního fondu EU.
V rámci projektu budou vybudovány dvě zcela nové linky na spalování odpadů, z nichž každá zahrnuje parní kotel o výkonu 40 t/h páry (14 t/h spalovaných odpadů), systém čištění spalin polosuchou metodou a systém odškvárování a dopravy popílku.
Spalovací zařízení je založeno na ověřeném systému s roštovým ohništěm a čtyřtahovým, dvoububnovým kotlem. Systém spalování sám o sobě zaručuje minimální ztráty nedokonalým spalováním a nízké emise. Kromě toho bude realizován samostatný systém odstraňování oxidů dusíku selektivní nekatalytickou redukcí a následné čištění spalin za kotlem polosuchou metodou založenou na rozprašování vápenné suspenze a aktivního uhlí ve vířívých absorbérech s následným odlučováním tuhých částic ve tkaninových filtrech. Výhodou tohoto řešení jsou minimální energetické ztráty a nulová produkce odpadních vod. Systém separace a třídění škváry bude schopen z veškeré produkce odseparovat železné i neželezné kovy, sklo a dále roztřídit frakce podle velikosti.
Pomocí uvedeného zařízení bude moci spalovna SAKO ekologicky šetrným způsobem energeticky využít cca 220tis tun komunálních odpadů ročně.
Spalovna SAKO vyráběla z odpadů pouze teplo pro centrální zásobování města Brna, podstatnou změnou v rámci projektu tedy bude přechod od monovýroby tepla ke kombinované výrobě tepla a elektřiny s velmi vysokým stupněm využití energie ze spalovaných odpadů. V rámci projektu bude postavena nová kondenzační odběrová turbína o výkonu 20MWe, která umožní provozování spalovny na optimální výkon i v obdobích s minimálním odběrem tepla.
Kromě vlastního zařízení na využití energie z odpadů bude ve spalovně postavena i zcela nová dotřiďovací linka na separovaný sběr s kapacitou 10 000 t/rok, která umožní lepší využití recyklovatelných složek komunálních odpadů.
Protože zařízení je z velké části umístěno ve stávajících stavebních objektech, je rekonstrukce spojena s nedostatkem prostoru a řadou manipulačních a montážních komplikací při instalaci nové technologie. Po zvážení různých způsobů montáže kotlů a nosných konstrukcí se dodavatel zařízení, společnost CNIM, rozhodla pro umístění montážního věžového jeřábu přímo do stávajícího objektu kotelny. Protože kotelna má výšku cca 35 m a přes střechu bude nutno do kotelny dopravit veškeré součásti nosné konstrukce a tlakových celků kotlů včetně bubnu o hmotnosti 27 tun, byl ve spolupráci s firmou KRANIMEX zajištěn věžový jeřáb Liebherr 630 EC-H40 Litronic s výškou pod hák 59,5 m, vyložením 36 m a nosností 18.000 kg. Maximální nosnost jeřábu je 40.000 kg až do vyložení 18 m. Použitý jeřáb je základním kamenem pro jinak ojedinělý způsob montáže celého kotelního zařízení přes střechu stávající budovy kotelny. Tento montážní postup s pomocí zmíněného jeřábu však umožní neomezený provoz třetího z původních kotlů spalovny, který tak může zůstat v nepřetržitém provozu po celou dobu výstavby.
S ohledem na komplikované podmínky na stavbě a osovou vzdálenost 43 m mezi věžovým jeřábem a autojeřábem bylo nutné v průběhu montáže použít autojeřáb Liebherr LG 1550 s maximální nosností až 800 t a dále pomocný autojeřáb Liebherr LTM 1120/02. Výše uvedené autojeřáby budou použity i pro demontáž věžového jeřábu Liebherr 630 EC-H40 Litronic.
Na závěr si dovolujeme upozornit, že věžový jeřáb Liebherr 630 EC-H40 je největší jeřáb firmy Liebherr, který byl kdy nasazen na území České republiky.
V případě zájmu o bližší informace ohledně výše uvedeného projektu kontaktujte prosím firmu Kranimex s. r. o. Praha.
Autor: Ing. Ladislav Pazdera – CNIM
Pavel Froněk – Kranimex